Na úvod se zeptám, zda ještě bydlíte v Domě?
Nina: Ano, ale nebydlím tady v tomto Domě, bydlím v jiném zařízení, což je DOM Bydlo Libeň.
Pamatujete si měsíc a rok příchodu?
Pamatuji si, že jsem přišla v září 2018. Skoro dva roky jsem tady.
Jaká byla Vaše situace před příchodem do Domu. Odkud jste do Domu přišla?
Já jsem přišla z úplně rozvrácených rodinných vztahů s tím, že to pro mě bylo psychicky hodně náročný. Nicméně, za ty dva roky se mi podařilo i navázat zase ten vztah trochu s tou mojí rodinou, i když trochu s odstupem, protože jsem se samozřejmě díky tomu, že jsem tady mohla být, za ty dva roky osamostatnila.
Bydlela jste předtím u rodičů?
Já jsem bydlela v prázdném bytě s tím, že jsem tam měla nějaké rodinné potíže, že tam po tom osmnáctém roku nešlo už být, takže jsem se rozhodla odejít.
V čem byla Vaše situace obtížná?
Já jsem žila jenom s matkou s tím, že táta vůbec nefungoval, byl drogově závislý a na soužití s matkou se samozřejmě projevilo, protože to potom zasahovalo například do domácího násilí, prostě jsem se cítila takovým způsobem nekomfortně, že jsem musela odejít.
A proč jste se rozhodla jít do Domu na půl cesty?
Protože jsem hledala místo, kdy bych mohla pobývat a i jako studentka, kde a bych mohla být sama za sebe.
A co jste očekávala od Domu na půl cesty?
Očekávala jsem to, co se vlastně vyplnilo. To, že tady nějakým způsobem budu do maturity, abych byla schopna dodělat školu, a pak půjdu dál.
A jak se změnil Váš život tím, že jste přišla do Domu na půl cesty?
Byla jsem schopna se trochu už soustředit na tu školu. Teď jsem dodělala maturitu, dostala jsem se na vysokou školu a i psychicky se to úplně zlepšilo.
Chcete být podrobnější? Ale rozhodněte se, co chcete říct. Když jste sem přišla, co bylo jiné než předtím?
Myslíte tady v Domě?
Když to porovnáte se situací před příchodem, když jste sem přišla. Cítila jste se jinak? Co bylo nové? Jak se situace změnila pro Vás?
Bylo to pro mě hodně těžký, protože já jsem se od té mámy a celkově rodiny nechtěla odpoutat, takže ty první měsíce byly pro mě těžké psychicky. Tady jsem měla oporu v těch pracovnících i v těch klientech. Ale nakonec mi to strašně pomohlo.
Teď si budeme povídat o změnách, které nastaly během Vašeho pobytu v Domě na půl cesty. Jak se změnil Váš pocit ze života?
Určitě jsem se naučila akceptovat, že některé věci nezměním, naučila jsem se spoléhat více na sebe, naučila jsem se nakonec odpustit, ale už mít taky trochu odstup.
Co se změnilo v oblasti práce nebo školy?
To, že jsem dostudovala tu střední školu a teď jsem se dostala na vysokou.
A jak se změnily Vaše vztahy s lidmi, když to porovnáváte s tím, jak to bylo před příchodem?
Tak já jsem naštěstí měla kolem sebe přátele, kteří mi pomohli. Ale ty rodinné vztahy se určitě zlepšily. Není to asi nějaký extrémně… no, nechala bych to být.
V pořádku. A jaká změna od příchodu do Domu na půl cesty až dosud byla největší nebo nejdůležitější?
Já jsem se vlastně dokázala díky samotě nebo prostě díky tomu, že jsem tu mohla být, tak jsem se dokázala odpoutat od své rodiny, která pro mě byla nějakým způsobem špatná, protože ono to bylo hrozně těžký, já jsem za každou cenu to chtěla nějakým způsobem slepit, ale vlastně tohle mi hrozně pomohlo se zaměřit na sebe a potom jim i třeba odpustit.
To jste už trochu řekla, ale zeptám se stejně a rozhodněte se: proč byla tato změna pro Vás důležitá?
Bylo to pro mě důležitý, protože jsem byla v bodě, když jsem odcházela od rodiny, kdy už jsem cítila, že se tam cítím vyloženě špatně. Necítila jsem se doma dobře. Ubližovalo mi to.
Jak přispěl Dom k této změně?
Měla jsem tady oporu v těch pracovnících, kteří tu vlastně pro nás byli nebo jsou každý den, prostě kdykoliv jsem měla třeba nějaký problém, tak jsem si šla popovídat, takže to byla taková… v podstatě mi suplovali chybějící rodinu. To mi hodně pomohlo.
To byly hlavní otázky. Chcete ještě něco dodat?
Asi bych chtěla poděkovat jak pracovníkům, tak i celkově Domu na půl cesty, že jsem tu mohla být, protože pro mě to není nejhezčí období mýho života, ale strašně mi pomohlo a za ty dva roky mám úplně jinej pohled na svět.
Děkuji za rozhovor.
